Stavba původní
budovy knihovny

V letech 1912–1931 byla knihovna umístěna v suterénu chlapecké školy, kde prostředí neodpovídalo potřebám tak významné kulturní instituce.
 
Dne 6. 4. 1929 se Městská rada na svém zasedání rozhodla postavit ve svém městě budovu určenou pro potřeby knihovny. Vypracováním projektu byl pověřen vídeňský architekt Rudolf Perthen – podmokelský rodák. Stavbu provedla stavební firma Wenzel Lang a spol. Práce byly zahájeny 8. května 1930 a 30. května 1931 ukončeny. V přízemí byla půjčovna, v prvním patře čítárna a městské muzeum. Ve druhém patře byl velký přednáškový sál s vynikající akustikou, kam se vešlo až 400 osob.

Podmokelská knihovna byla až do sedmdesátých let jedinou účelovou stavbou v Čechách určenou pro knihovnu.

Počátky knihovny

V roce 1931 měla knihovna v Podmoklech 19 875 svazků, nárůst v tomto roce byl 1 288 knih. Nutno podotknout, že se jednalo jen o knihy v němčině. Do knihovny docházelo 1 971 čtenářů. Také počet výpůjček nebyl zanedbatelný – 76 728. Dne 1. červena 1931 byl první ředitelem knihovny městskou radou jmenován Emil Mander.

Po roce 1945

V Poválečném období zmizela veškerá dokumentace o činnosti knihovny za léta 1931–1945, spolu s nimi také vzácné německy psané knihy.

V roce 1945 byla knihovna pojmenována Masarykova městská veřejná knihovna v Děčíně – Podmoklech. Knihovna byla pro veřejnost otevřena již 25. září 1945, to je necelých pět měsíců po skočení války. V září 1945 bylo k dispozici asi 3 000 svazků, koncem roku již 4 000 svazků. Výroční zpráva za rok 1946 vykazuje již 5 794 a pololetní zpráva v roce 1947 7 318 svazků. Za rok 1946 si vypůjčilo 1 206 čtenářů úhrnem 32 457 svazků.

Uspořádání budovy zůstalo v podstatě stejné jako před válkou. V přízemí byla umístěna půjčovna, v prvním patře byla v provozu čítárna. V prvních měsících po válce byl jmenován ředitelem knihovny František Zeman. Na jaře roku 1946 se stal na doporučení Františka Halase ředitelem knihovny Vladimír Vokolek, velmi zajímavá osobnost, jejíž význam přesáhl oblast knihovnictví. Počátkem roku 1949 byl z politických důvodů propuštěn z místa ředitele knihovny a zbaven možnosti publikovat.

10. prosince 1948 byl ustaven „Klub čtenářů“, toto sdružení se scházelo k diskusím o knihách a o aktuálních kulturních otázkách. V roce 1949 proběhla „Očista knihoven“, vyřazeny byly knihy politicky nevhodné, literárně bezcenné a zastaralé. Knihy byly odevzdány na sběr papíru.

Ustanovení
Okresní lidové knihovny
v Děčíně

Velká změna čekala knihovnictví v roce 1951, kdy byla ustavena okresní lidová knihovna. Sídlem se stala Masarykova městská veřejná knihovna a k ní byly připojeny další knihovny na území města Děčína – doposud samostatná Gottwaldova knihovna, která sídlila v Děčíně 1 a další pobočky. V této době byl počet svazků 14 222, spolu s pobočkami 20 552. Bylo nově zřízeno oddělení pro mládež a hudební oddělení.

50. léta

Je to zvláštní, ale z let padesátých se v knihovně, ani v okresním archívu či jinde nezachovalo takřka nic, co by mohlo podrobně dokumentovat tuto dobu.

60.–90. léta

V únoru 1961 začal vycházet nový děčínský měsíčník Naše město. Již v první čísle se objevuje článek o knihovně. Zde se uvádí, že jenom za rok 1960 bylo půjčeno na 190 000 svazků, zaregistrováno 6 000 čtenářů. K poslednímu prosinci měla knihovna 52 000 svazků.

V těchto letech se také začíná formovat metodické oddělení, jež spravuje venkovské knihovny. V roce 1961 byl v hlavní půjčovně zaveden volný výběr knih. V roce 1966 stoupl počet výpůjček po celém okrese, ale jen ve městech, na vesnicích naopak poklesl.
V průběhu šedesátých let knihovna získala nové vybavení půjčovny, kterým se změnilo „vázané“ půjčování (pouze výběr ze seznamů a katalogů) na volný výběr. Proto bylo velkou událostí otevření společensko vědního oddělení (tehdy politického) v roce 1975. Dalším důležitým okamžikem v historii knihovny bylo otevření nového dětského oddělení v tomtéž roce. Malý sál se dočkal dvou rekonstrukcí, v letech 1975 a 1990.

Přelom tisíciletí

Na přelomu let 1995–1996 byl Okresní knihovna Děčín trasformována na Městskou knihovnu Děčín, pověřenou výkonem regionálních funkcí v celém stávajícím okrese s detašovaným pracovištěm ve Varnsdorfu. Ve stejném roce začala knihovna zajišťovat informační a knihovní služby na nově vzniklém detašovaném pracovišti ČVUT v Děčíně formou specializované pobočky.

Na konci devadesátých let knihovna získala nové prostory ve vedlejší budově, kam bylo v roce 1997 umístěno nové dětské oddělení. V témže roce byl k malé počítačové síti připojen internet a o rok později měla knihovna svou vlastní webovou stránku.

Fond knihovny byl postupně vkládán do automatizovaného systému a v r. 1999 bylo zahájeno v hlavní půjčovně půjčování dokumentů prostřednictvím systému Lanius.

Od r. 1997 knihovna společně se statutárním městem vypisuje celostátní soutěž Literární cena Vladimíra Vokolka, která se v průběhu let stala renomovanou literární událostí, řada laureátů následně publikuje své sbírky, mnozí již získali státní ocenění.  

V r. 2001 proběhla kompletní rekonstrukce hlavní půjčovny, v následujícím roce hudebního oddělení, sociálního zařízení a rekonstrukce počítačových sítí. Voda při obrovských povodních v r. 2002 se jen těsně budově vyhnula, takže nevznikly žádné škody.

V r. 2008 bylo ke knihovně připojeno bývalé samostatné městské vzdělávací středisko (KaSS) a zároveň bylo rozhodnuto o revitalizaci objektu Atlantic pro novou knihovnu.

Nové tisíciletí

Kompletní revitalizace objektu Atlantic proběhla v letech 2011–2 a po přestěhování v letních měsících byla nová knihovna otevřena 10. září 2012. Stavba, včetně vnitřního vybavení, podle návrhu Projektového ateliéru pro architekturu a pozemní stavby, s.r.o. (Praha), stála cca 160 mil. Kč, z toho dotace z evropských fondů byla 133,5 mil. Kč.

V nové knihovně jsou kromě hlavní půjčovny (oddělení pro dospělé), studovna, dětské oddělení, multifunkční sál a řada specializovaných učeben. Součástí knihovny jsou také veřejné WC a informační centrum, které však od r. 2017 provozuje přímo magistrát. Hudební oddělení jako samostatné bylo zrušeno a včleněno přímo do hlavní půjčovny. Celá budova je vybavena moderní vzduchotechnikou, klimatizací a kamerovým systémem.

V souvislosti s otevřením nové knihovny byla uzavřena pobočka na Tyršově ulici a v Bělé a nově otevřena pobočka v Podmoklech.

Krátce po otevření knihovny, na přelomu května a června 2013 knihovnu postihla povodeň, která zaplavila suterén a přízemí budovy (mj. veřejné WC a infocentrum) a poškodila různé technologie. Škoda přesáhla 5 mil. Kč a opravy se protáhly až do jara následujícího roku. Výraznou pomocí byl dar na opravy ve výši 1 mil. Kč, který knihovně věnovalo krajanské sdružení z amerického města Cedar Rapids.

V r. 2018 knihovna pořídila moderní knihovní systém Tritius, na který je napojeno detašované pracoviště ve Varnsdorfu, všechny pobočky, kromě Dolního Žlebu a řada knihoven okresu a dále se rozšiřují především elektronické služby pro uživatele (vysokokapacitní wi-fi, streamování vybraných pořadů na internetu, e-výpůjčky, nový elektronický katalog, 3D tisk atd.).

V průběhu desátých a dvacátých let 21. století let proběhlo několikeré stěhování a rekonstrukce téměř všech poboček knihovny a jejich počítačového vybavení, naposledy v r. 2024 pobočky Boletice a vysokoškolské knihovny.

Na přelomu let 1995–1996 byl Okresní knihovna Děčín trasformována na Městskou knihovnu Děčín, pověřenou výkonem regionálních funkcí v celém stávajícím okrese s detašovaným pracovištěm ve Varnsdorfu. Ve stejném roce začala knihovna zajišťovat informační a knihovní služby na nově vzniklém detašovaném pracovišti ČVUT v Děčíně formou specializované pobočky.

Na konci devadesátých let knihovna získala nové prostory ve vedlejší budově, kam bylo v roce 1997 umístěno nové dětské oddělení. V témže roce byl k malé počítačové síti připojen internet a o rok později měla knihovna svou vlastní webovou stránku.

Fond knihovny byl postupně vkládán do automatizovaného systému a v r. 1999 bylo zahájeno v hlavní půjčovně půjčování dokumentů prostřednictvím systému Lanius.

Od r. 1997 knihovna společně se statutárním městem vypisuje celostátní soutěž Literární cena Vladimíra Vokolka, která se v průběhu let stala renomovanou literární událostí, řada laureátů následně publikuje své sbírky, mnozí již získali státní ocenění.  

V r. 2001 proběhla kompletní rekonstrukce hlavní půjčovny, v následujícím roce hudebního oddělení, sociálního zařízení a rekonstrukce počítačových sítí. Voda při obrovských povodních v r. 2002 se jen těsně budově vyhnula, takže nevznikly žádné škody.

V r. 2008 bylo ke knihovně připojeno bývalé samostatné městské vzdělávací středisko (KaSS) a zároveň bylo rozhodnuto o revitalizaci objektu Atlantic pro novou knihovnu.

Některé číselné údaje

RokPočet svazkůPočet čtenářůPočet výpůjček
193119 8751 97176 728
194810 2841 94255 146
196156 3016 000191 411
1993214 9824 817249 728
2013308 5065 980322 400
2023323 7314 753198 534

Přehled ředitelů knihovny

Emil Mauder1931 – ?
František Zeman1945–1946
Vladimír Vokolek1946–1949
Karel Egem1949–1954
Jiří Frey1954–1964
Hana Ledinská (zastup.)1965–1970
František Lochovský1971–1975
Eva Gottwaldová1975–1978
Danuše Schwarzová1979–1981
Květa Bílková1981–1987
Ladislav Zoubek ml.1987 – dosud